Článek z magazínu PRO-ENERGY o proběhnuvším Putování za zdroji a účinností
Putování za zdroji a účinností
Vzdělávací projekt ENERGIS 24 je určen pro všechny studenty, které zajímá energetika nebo u kterých by mohl tento zájem vzbudit.
Převážně moravští studenti ujeli v září 1167 kilometrů za devět dní, aby poznali méně i více známé energetické zdroje. V říjnu se pak na další cestě mohli dozvědět o jejich reálné účinnosti a problémem s tím spojených.
Ke všem vzdělávacím projektům bude vydán sborník postřehů a příspěvků, v tomto článku chci již nyní informovat o tom, co vzbudilo největší zájem studentů. Aktuální nedostatek mladých techniků a energetiků je pro budoucí potřeby energetiky neudržitelný, i proto získal tento projekt záštitu jak Ministerstva průmyslu a obchodu, tak Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
HLEDÁNÍ ODPOVĚDÍ
První několikadenní program byl zaměřen na ropu, uhlí, zemní plyn, energii odpadů a úspory energie. Navštívili jsme jak výrobce, tak významné spotřebitele energie, zajímali jsme se alternativní paliva. Program doplňovaly přednášky a exkurze s nejrůznější tématikou.
Proč stejně tvrdé normy pro toxiny neplatí v hliníkárnách a dalších velkých znečišťovatelích životního prostředí, jako ve spalovnách odpadu, ptali se studenti po návštěvě nově zrekonstruované Spalovny komunálního odpadu v Brně?
Proč snaha o zlepšení tepelně izolačních vlastností zdiva vede ke snížení jeho trvanlivosti? O tom se mluvilo v cihelně ve Šlapanicích. Studenti se tu také dozvěděli, jak a proč se dělají póry v plných cihlách, které klasická předválečná cihla pálená nemá, zato s přehledem přetrvává i několikeré použití až do dnešních dní. Energie nás provázela na každém kroku, podařilo se nám nakouknout do žáru cihlářských pecí i okusit stoprocentní vlhkost v sušárně cihlářských výrobků.
Pod taktovkou RWE nás čekala důležitá část plynárenské soustavy: kompresorová stanice, podzemní zásobník a předávací místo tranzitního plynovodu Lanžhot na Břeclavsku. O některých dalších návštěvách stručně:
Muzeum naftového dobývání a geologie v Hodoníně, Obrázek č. 1: RNDr. Jana Suzová (vlevo) při prohlídce nově rekonstruované spalovny komunálního odpadu - SAKO Brno
• tepelná elektrárna v Hodoníně, kterou jsme si celou prošli a navíc se pokochali výhledem z její střechy,
• těžební středisko Moravských naft ových dolů v Dambořicích,
• otrokovická teplárna E.ON, která je schopna zásobovat teplem celý Zlín, ten však svoji teplárnu také má – ta otrokovická slouží také výrobnímu podniku Barum Continental,
• sousední podnik Barum Continental, který patří mezi tři největší pneumatikárny na světě a je největší pneumatikárnou v Evropě, • MVV Energie CZ byl partnerem projektu, prohlédli jsme si jeho podnik Zásobování teplem Vsetín; právě tam jsou nasazeny dvě kogenerační jednotky WARTSILA, každá o jmenovitém výkonu 4,5 MWel, což jsou největší motory KJ v ČR,
• výrobní podnik Cement Hranice: surovinová mlýnice s hmotností 260 tun je poháněna dvojicí elektromotorů – každý má příkon 5 MW, jejich převodovka je také obrovská; cementářská rotační pec pracuje při teplotách až 1600 oC, mohli jsme si prohlédnout náhradní multipalivový hořák pracující na uhelný prach i zemní plyn,
• B:TECH, další partner projektu, prohlídka energetického dispečinku u fi rmy Greengas, který řídí několik desítek kogeneračních jednotek pracujících na důlní plyn; záložní pracoviště, odkud se dá celá soustava řídit, je umístěné v Číně,
• Energetické výzkumné centrum Vysoké školy báňské v Ostravě s prezentací vývojového projektu TEMEX na energetické využití kontaminované biomasy zplyňováním a s prohlídkou tepelných čerpadel,
• RWE Severomoravská plynárenská, prohlídka plynových kotlů, absorbčního chlazení i malé kogenerační jednotky pro krytí energetické náročnosti celého objektu,
• Hornické muzeum LANDEK – OKD a areál dolu Hlubina, koksárny a vysokých pecí ve Vítkovicích – sfárali jsme do ostravského podzemí, kde je autentická expozice někdejšího i stávajícího důlního vybavení
....
